|
|
Credit Euroization in the New EU Member States: Causes, Consequences and Some Lessons from Hungary
Harnych, Pavel ; Holub, Tomáš (vedoucí práce) ; Hausenblas, Václav (oponent)
Tato práce se zabývá otázkami souvisejícími s nedávným prudkým nárůstem úvěrů denominovaných v cizích měnách v nových členských státech Evropské unie. Nejdříve představíme některá stylizovaná fakta a hlavní příčiny úvěrové euroizace, včetně role kurzového režimu. Následně je demonstrováno, že hospodářský růst a vývoj nesplácených půjček během krize negativně závisí na předchozím růstu úvěrů v cizí měně. Dále jsou diskutovány některé výzvy pro měnovou politiku ekonomiky potýkající se s vysokou mírou úvěrové euroizace. Je zkonstruován ojedinělý index měnového nesouladu v rozvaze komerčních bank upravený o půjčky v cizích měnách nezajištěným dlužníkům, který se ukázal být silně korelovaný s nárůstem CDS spreadů v jednotlivých zemích během krize. Poslední kapitola je věnována nedávným turbulencím v Maďarsku, které pramení z materializace rizika spojeného s vysokými nezajištěnými expozicemi v cizí měně. Citlivost ekonomiky vůči kurzovým pohybům je ilustrována značnou korelací mezí CDS spreadem a relevantními směnnými kurzy. V této části je také rozebrána nejnovější podoba kontroverzních vládních opatření určených ke zmírnění negativního rozvahového efektu na domácnosti s úvěry v cizí měně. Tato práce přináší jedinečný odhad celkových nákladů CHF hypotéky v porovnání s adekvátní půjčkou denominovanou v...
|
|
|
Napětí na devizovém trhu: měření pomocí teorie extrémních hodnot
Zuzáková, Barbora ; Mandel, Martin (vedoucí práce) ; Benecká, Soňa (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá empirickou identifikací měnových krizí a následně diskutuje, zda u takto označených období můžeme v reálných ekonomikách pozorovat charakteristiky a projevy typické pro měnové krize. Jako indikátor je použit index napětí na devizovém trhu, který lze považovat za velmi účinný nástroj kvantifikace tržní nerovnováhy. Přesná kvantifikace tohoto indexu je stěžejním bodem celého empirického experimentu, a proto je značná část práce věnována podrobné analýze různých přístupu ke konstrukci indexu. Ve většině vědeckých článků zabývajících se modelem kvantifikace napětí na devizovém trhu je měnová krize definována deterministicky, tj. měnovou krizí je označováno období, jehož index napětí na devizovém trhu překročí určitý, předem stanovený práh. Naproti tomu tato práce upřednostňuje stochastický přístup využívající teorie extrémních hodnot s cílem dokázat, že právě tyto modely jsou mnohem spolehlivější v identifikování období postižených měnovými krizemi. V praktické části práce demonstrujeme aplikaci modelu na reálná data, a to na vzorku čtyř států střední Evropy v období mezi roky 1993 a 2012, případně 1993 a 2008, jmenovitě sledujeme Českou republiku, Maďarsko, Polsko a Slovensko. Tyto země podstoupily podobný vývoj začátkem devadesátých let, kdy docházelo k reformacím jejich ekonomik z centrálně plánovaných na tržně řízené, a jejich nově vzniklé měny mohly být vystaveny podobným atakům ze strany devizových spekulantů.
|
|
|
Impact of euro adoption on Slovak’s economy, focusing on competitiveness
Závadská, Jana ; Bič, Josef (vedoucí práce) ; Šaroch, Stanislav (oponent)
Diplomová práce obsahuje analýzu indikátorů konkurenceschopnosti v časovém období před i po přijetí eura na Slovensku. První kapitola je věnována teoretickému základu, definuje konkurenceschopnost a různé metody jejího měření. Druhá kapitola analyzuje vývoj makroekonomických ukazatelů jako HDP, inflace, veřejný dluh a deficit. V třetí kapitole je zhodnocena konkurenceschopnost prostřednictvím analýzy postavení Slovenska v různých žebříčcích konkurenceschopnosti a taktéž je v této kapitole zhodnocen vývoj jednotkových pracovních nákladů, produktivity práce a reálného efektivního měnového kurzu. Čtvrtá kapitola je věnována analýze kurzových režimů a je v ní porovnán dopad krize na Slovenskou a Českou republiku, a to z důvodu, že země prošly krizí s různými kurzovými režimy.
|
|
|
Teoretické a praktické aspekty zavedení fixního směnného kurzu venezuelského bolívaru v letech 2003-2010
Hőnigová, Nina ; Taušer, Josef (vedoucí práce) ; Čajka, Radek (oponent)
Diplomová práce se zabývá makroekonomickými souvislostmi kurzové politiky Venezuely v letech 2003 - 2010. Shrnuje aspekty hlavních typů kurzových režimů a zkoumá jejich kompatibilitu se surovinově závislými ekonomikami. Pozornost je věnována konceptu kontingentnímu režimu (PEP) ropného standardu Jeffrey Frankela a jeho vhodnosti pro současnou Venezuelu. Cílem diplomové práce je poukázat na fakt, že ačkoli je správná volba kurzového režimu velmi důležitá pro dlouhodobě udržitelné fungování exportní ekonomiky, klíčem k úspěchu je kombinace režimu s vhodnou měnovou a fiskální politikou. Bez nich ztrácí svůj potenciál každý kurzový režim.
|
|
|
Zhodnocení významu systému měnového kurzu při vzniku a řešení měnových krizí
Zadák, Miroslav ; Durčáková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Mandel, Martin (oponent)
Měnové krize se staly součástí hospodářského života. Častost měnových krizí a jejich dopady do reálné ekonomiky je problém, jímž by se měla mezinárodní ekonomie blíže zabývat. Práce, kterou prezentuji se snaží dát přehled o tom, jak se kurzové režimy prolínají s měnovými krizemi. Nejprve je konstruován Market Pressure Index (MPI) za účelem zjištění napětí na devizových trzích. Po zajištění těchto dat pokračuji v analýze, zda jsou zjištěné napětí na trzích stejné mezi jednotlivými režimy v počtu četností. Další kapitola se týká propuklých měnových krizí a okamžiků před a poté. Ekonomické reálie jsou sledovány souborem devíti indikátorů. Opět se vše děje s ohledem na režim měnového kurzu. Zjištění jsou taková, že v případě propuknutí (a ukončení) měnové krize ve fixních režimech měnových kurzů jsou dopady na reálnou ekonomiku (především v pohledu ekonomického růstu) menší, než pokud měnová krize vede k opuštění fixních režimů a následného floatingu měnového kurzu.
|
|
| |
|
|
Úloha ČNB v měnovém otřesu roku 1997
Otřísal, Gabriel ; Skopeček, Jan (vedoucí práce) ; Svoboda, Miroslav (oponent)
Tato práce je věnována první měnové krizi v ČR od počátku české transformace, která proběhla v roce 1997. Analyzuje období krizi předcházející, její průběh a důsledky. Cílem práce je identifikovat příčiny krize a zjistit jejich vzájemné souvislosti. Na tomto základě pak staví hypotézu, že při odlišném nastavení měnové a fiskální politiky, při neprovádění devizových intervencí nebo při změně kurzového režimu jsme mohli být svědky odlišného průběhu krize. Doplněna je dále o aplikaci binárního modelu předvídání krize a rozhovor s přímým účastníkem tehdejších událostí.
|
|
|
Vývoj kurzové politiky České republiky od počátku transformace
Kovářová, Petra ; Kalínská, Emílie (vedoucí práce) ; Žamberský, Pavel (oponent)
Bakalářská práce se zabývá kurzovou politikou v České republice. V úvodu jsou popsány typy kurzových režímů a metody, jak centrální banky ovlivňují kurz. Práce je zaměřena na vývoj kurzové politiky od počátku ekonomické transformace. Začíná zavedením vnitřní směnitelnosti koruny v lednu 1991. Dále se zmiňuje o rozdělení Československa a měnové odluce. V roce 1995 je zavedena vnější směnitelnost, po níž následuje krize v roce 1997. Pozornost je věnována pokusům centrání banky vyřešit krizi, které nakonec vedou ke změně kurzového režimu. V další části je popsán vývoj kurzu. Na konci je analyzována možnost budoucího přijetí eura.
|
host ::
RSS.